Jako malej kluk jsi četl Robinsona,
jako malej kluk jsi chtěl ostrov mít,
kéž by tak aspoň Pátek byla žena,
mohli by spolu dobře mít.
Stovky hvězd nad hlavou tvou,
plují nocí, plují nekonečnou tmou,
stovky hvězd, určují tok času,
jenom Měsíc naslouchá tvému hlasu.
Stovky dní, kdy šílela tvá hlava,
naděje malá, je to dobrá zpráva,
stovky dní, kdy nespatřil jsi stěžně,
krásná loď, která osvobodí vězně.
Tisíce snů propůjčilo ti dětství,
můžeš dát jen nevinné svědectví,
tisíce snů co ti v hlavě leží,
jenže život bez výčitek běží.
